Hala Stulecia

Sobotní program jsem přizpůsobila rozmarům počasí i svým vlastním. Původně jsem chtěla pokračovat v účasti na festivalu Stacja Europa - dnes bylo na programu divadelní představení o černošském jazzovém hudebníkovi (?), který přijede do Polska 50. let, aby tu hrál pro povznesení hrdinů sovětské práce. Ačkoli to znělo poměrně lákavě - zejména fakt, že se hrálo kdesi v prostoru onoho krásného nádraží - nakonec mě neobvykle pěkné, ba slunečné počasí přesvědčilo k výpravě východním směrem. 

 

Brzo musím připravit nějakou šikovnou mapku a seznámit vás se základní topografií města. Sama se taky teprve začínám orientovat, vnímat rozdíly mezi jednotlivými čtvrtěmi atd. 

 

Tak tedy na východ. Tam jsem ještě nebyla. V cílové destinaci se nachází hned několik oblíbených pamětihodností: japonská zahrada (tam jsem původně mířila), zoologická zahrada (tu si asi odpustím), multimediální fontána a právě Hala století.

Když jsem došla na místo, bylo už kolem šesté hodiny. Slunce zapadalo (na focení nic moc), dělala se zima a za hodinu měli zahradu zavírat. Nechala jsem si ji tedy na jindy (snad ještě bude hezky) a prozkoumala alespoň halu s fontánou. 

V jednu chvíli se najednou objevila mezi stromy. Takový zikkurat.

(Trochu mě to překvapilo.)

Hala byla otevřena v roce 1913 u příležitosti velké národně-historické německé veselice. Ku podivu přežila ve slušném stavu druhou světovou válku i komunismus. Nikdo do ní stavebně příliš nezasahoval, a když ano, bylo to vesměs k užitku (nová podlaha, topení) a nezměnilo to vzhled stavby. Za komunistů se tady pořádaly výstavy, koncerty i sportovní zápasy a sídlilo tu kino Gigant. T;)

V letech 2009-2011 halu pěkně opravili a dneska se využívá jako výstaviště atd., prostě přesně tak, jak byste čekali.

Fontána v klidové fázi.

Před halou se nachází obrovský (115 x 108 m) bazén multimediální fontány. Čistá voda velice láká ke koupání, což je samozřejmě zakázané.

Fontána v akci.

Bazén obsahuje velké množství různých trysek, děl a stříkadel, barevných světel a dokonce i nějaké trysky chrlící oheň. Celý areál je navíc ozvučený, takže když to fontána rozbalí, je to asi docela divočina. I za běžného provozu ale předvádí za zvuků líbivé klasiky různé akvabely bez akvabel. Vzbuzuje to trochu zvláštní dojem, jako byste vstoupili do natáčení filmu.

(Fotka je z Wikipedie, abychom si to uměli tak nějak představit...)

Pohled od haly na fontánu a arkády s ukrytými megafony, které ji obkružují. Nudná fotka, ale pro lepší představu nezbytná.

Na závěr jedna zajímavost: v zimě se povrch fontány (která je mimochodem úplně nová, postavená v roce 2009... takže Křižík může neohrožen setrvat na svém piedestalu) využívá jako velké kluziště.